Adolf von Baeyer

Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer

byl německý chemik, který syntetizoval indigo a v roce 1905 získal Nobelovu cenu za chemii za „výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“. Studoval matematiku a fyziku na Humboldtově univerzitě a poté odjel do Heidelbergu studovat chemii s Robertem Bunsenem. Tam pracoval převážně v laboratoři Friedricha Kekulého. V roce 1860 se stal lektorem na Gewerbeinstitut Berlin a v roce 1871 profesorem na Univerzitě ve Štrasburku. V roce 1875 se pak stal profesorem chemie na Mnichovské univerzitě.

Mezi jeho úspěchy patří syntéza a popis rostlinného barviva indiga, objev fenolftaleinových barviv, výzkum polyacetylenů, oxoniových solí, nitroso sloučenin a derivátů kyseliny močové. Jako první navrhl v roce 1869 správný chemický vzorec indolu.