Řád rytířů z Aubracu

Řád rytířů z Aubracu byl špitální a rytířsko-vojenský řád založený ve 12. století ve Francii. Hlavní sídlo měli ve francouzském městě Aubrac poblíž Rodez. Řídili se řeholí sv. Augustina, kterou přijali roku 1162, a jejich činností bylo provozovat špitál v Aubracu a chránit poutníky na Svatojakubské cestě do Compostely a do Říma.

Řád nikdy nebyl velký a několikrát se musel bránit pokusům maltézských rytířů o převzetí, než nakonec zanikl za Francouzské revoluce. Klášter a špitál, zvaný Dômerie d'Aubrac, byl dle tradované legendy založen roku 1031 Adalardem, vikomtem z Flander, po jeho zkušenosti s loupežníky na Svatojakubské cestě. Kolem špitálu se postupně vytvořila skupina kněží, rytířů, laických bratří a sester, kteří zformovali řád. Řád měl pobočné špitály – komendy v okolních obcích Bozouls, Milhau, Nazac, a Rodez.