Sijón

Sijón je výšina u jihozápadního rohu hradeb Starého Města v Jeruzalémě, před stejnojmennou branou. Toto pojmenováni je však nejčastěji ztotožňováno s Chrámovou horou, ale původně to bylo jméno jebúsejské pevnosti, kterou kolem roku 1000 př. n. l. dobyl král David a učinil ji svým sídlem. Podle Bible sem pak přenesl archu úmluvy, která byla umístěna později v Šalamounově chrámu. Slovo Sijón se stalo metonymem Šalamounova chrámu v Jeruzalémě, města Jeruzaléma a celé Země zaslíbené.

V průběhu doby se Sijón stal místem předmětem úcty v souvislosti s hrobem krále Davida, tedy po roce 973 př. n. l. V domě, kde je vystaven Davidův náhrobek je dle tradice i místnost, kde podle Janova evangelia měl Kristus po poslední večeři na znamení pokory umýt nohy svým učedníkům, ale později byla změněna na synagogu.