Věž Saint-Jacques

Věž byla postavena v letech 1509 až 1523 jako součást středověkého kostela Saint-Jacques-de-la-Boucherie. Měří 54 metrů a je vynikajícím příkladem flamboyantní gotické architektury. Původně sloužila jako zvonice a je jedinou částí kostela, která se dochovala dodnes. Tato věž má významnou historickou hodnotu jako výchozí bod pro poutníky putující po cestě do Santiaga de Compostela, což ji spojuje s důležitými středověkými poutními tradicemi. Je také uznána jako památka UNESCO, což odráží její kulturní a architektonický význam. Po rekonstrukci je věž sezónně přístupná od jara do podzimu a nabízí vhled do středověkého gotického umění a architektonického dědictví. Na místě se nacházejí přístupné vyhlídkové plošiny, které zdůrazňují její detailní kamenné práce a historické souvislosti.