Lavočkin La-7

Lavočkin La-7 byl jednomístný sovětský stíhací letoun s pístovým motorem smíšené konstrukce vyvinutý během druhé světové války konstrukční kanceláří Lavočkin. Jednalo se o vylepšený typ Lavočkin La-5 FN a zároveň o posledního člena rodiny letounů odvozených od LaGG-1 z roku 1938. K jeho prvnímu letu došlo počátkem roku 1944 a později ve stejný rok vstoupil do služby u sovětského letectva. Malá várka La-7 byla v následujícím roce předána československému letectvu, ale jinak vyvážen nebyl. Vyzbrojený byl dvěma nebo třemi 20mm kanóny a dosahoval maximální rychlosti 661 kilometrů za hodinu. Jeho piloti měli za to, že se přinejmenším vyrovná jakékoli německé stíhačce s pístovým motorem. V roce 1947 byl u sovětského letectva vyřazen, ale u československého letectva sloužil až do roku 1950.