Škrapy

Škrapy jsou nejcharakterističtější primární krasový jev, který vzniká chemickým zvětráváním horniny, převážně vápence a dolomitů. Jedná se o velmi ostrohranné prohloubeniny či systém hřbítků a žlábků v podložním masívu.

Co do rozměrů, jsou škrapy nejmenšími povrchovými krasovými formami, které většinou nepřesahují dimenzi mikroforem. Koncentrací škrapů na větších plochách vznikají škrapová pole.

Škrapy vznikají korozní činností prosakující vody obohacené o oxid uhličitý na svazích se sklonem 1 až 70 stupňů. Jsou to rýhy s délkou několika metrů, šířkou od několika centimetrů do několika metrů a hloubkou maximálně 2 metry. Jejich tvorbě účinně napomáhají rozpuštěné organické látky. Na vlastnostech podložných krasových hornin závisí tvar, velikost a způsob uspořádání škrapů.